V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH.

Hugo Kepka

Sklon k smrti. Podzim. Role mlhou vlahá... Oblaka šednou, jak jdou oblohou. Já vyznat’ se chci steskem sebevraha, zpovědí ztišit duši ubohou. Tak je to špatné. Snad jsem šílil mládím, když nemocno se špatnou touhou chví. A přece duši ke vzpomínkám svádím, by věčně trvalo to šílenství. Já nemiloval. Já svou trpěl láskou a láskou mou jsem chtěl mít přátelství. Vím, chorých duší bylo sladkou maskou a vrcholilo často v šílenství. Vše ztraceno je. A vím, zapomenu těch něco srdcí, která zbyla mi – svou nechám duši trpět usmířenu a ztracenými trpět touhami. Mít věčný podzim. Nevzkřísit se ani, když vím, že slabým, bídným žiji zlem, a v sklonu k smrti že je milování, jen špatnou fikcí v štěstí nestálém. Sklon k smrti. Podzim. Dnes se zachtělo mi zpovědí ztišit duši ubohou. Je ticho. Měsíc světlo mlhou lomí... oblaka šednou, jak jdou oblohou.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

25. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jsem jak ten ubožák nemocný, (Jiřík Luděk Moravský)
  2. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  3. Z TEMNÝCH HODIN. (Zdeněk Krušina)
  4. Ó, CHTĚL BYCH... (Julius Zeyer)
  5. XII. S časem se srdce mé sváří, (Karel Mašek)
  6. Na nebi v lampách rozžetých (Jiřík Luděk Moravský)
  7. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Bez úkoje. (Adolf Heyduk)
  9. Vnitřek mého chrámu Lásky. ( K. Egor)
  10. Jak vyslovit... (Jaroslav Vrchlický)