Život v poli.

Alois Vojtěch Šmilovský

Květe bílý jetel v poli, včelka kolem poletuje, bzučí a mu drobné věci o sestřičkách vypravuje; o maličkých sestrách v úlu, ježto hlad prý pořád mají, a pro které dobré včelky v polích sladký med sbírají. „Je ti kříž to s těmi dětmi... než co na plat, krev jsou vlastní, jen dej bůh, ať trvají nám,“ – mluví včelka – „dnové šťastní. Když jest zima, neb když dešť se po krajině popohání, o, tu s nimi v tmavém úle máme zlost a namáhání. Leč musíme věřit, doufat, že je šťastně vychováme, k práci dbalé, bohu milé, že z nich včely uděláme! – Ty jeteli, dej, příteli, trošec medu svému hosti, vždyť máš kvítky, také dítky a ty mají medu dosti.“ Jetel dobrý na to včele bílé kvítky rozevírá, ona tedy krůpky medu pro drobné své sestry sbírá... Med sebravši zabzučela jetelu své díky vroucí, a přes žita domů letí ve večerní záři skvoucí. Jetel, jak ji s očí ztratil, složil milé dítky svoje a k spánku je ukonejšiv, rozjímal ty věci dvoje: že to boží slunce dobré ano zemi jaro dává, jehož kvítí tisíceré s jeho zlatem si zahrává; a že slunce v dobrotě své kvítkům dává medu sklady, by včeliček drobné sestry v úlech nepomřely hlady. Tak rozjímá bílý jetel, až mu sen se v oči vkrádá – a skřivan, jenž na mez sletěl, na zejtří si píseň skládá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

611. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (František Kvapil)
  2. MELOUNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. JABLOŇOVÝ KVĚT. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. Poledne. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Daleko světa. (Alois Škampa)
  7. Se stromu života. (Otakar Mokrý)
  8. BOŽA. (František Kvapil)
  9. Jsem jako dítě... (Jaroslav Vrchlický)
  10. U psaní. (Josef Václav Sládek)