Život v poli.

Alois Vojtěch Šmilovský

Život v poli.
1-1Květe bílý jetel v poli, 1-2včelka kolem poletuje, 1-3bzučí a mu drobné věci 1-4o sestřičkách vypravuje; 2-1o maličkých sestrách v úlu, 2-2ježto hlad prý pořád mají, 2-3a pro které dobré včelky 2-4v polích sladký med sbírají. 3-1„Je ti kříž to s těmi dětmi....dětmi... 3-2než co na plat, krev jsou vlastní, 3-3jen dej bůh, ať trvají nám,“ 3-4– mluví včelka – „dnové šťastní. 4-1Když jest zima, neb když dešť se 4-2po krajině popohání, 4-3o, tu s nimi v tmavém úle 4-4máme zlost a namáhání. 106 5-1Leč musíme věřit, doufat, 5-2že je šťastně vychováme, 5-3k práci dbalé, bohu milé, 5-4že z nich včely uděláme! – 6-1Ty jeteli, dej, příteli, 6-2trošec medu svému hosti, 6-3vždyť máš kvítky, také dítky 6-4a ty mají medu dosti.“ 7-1Jetel dobrý na to včele 7-2bílé kvítky rozevírá, 7-3ona tedy krůpky medu 7-4pro drobné své sestry sbírá... 8-1Med sebravši zabzučela 8-2jetelu své díky vroucí, 8-3a přes žita domů letí 8-4ve večerní záři skvoucí. 9-1Jetel, jak ji s očí ztratil, 9-2složil milé dítky svoje 9-3a k spánku je ukonejšiv, 9-4rozjímal ty věci dvoje: 10-1že to boží slunce dobré 10-2ano zemi jaro dává, 10-3jehož kvítí tisíceré 10-4s jeho zlatem si zahrává; 107 11-1a že slunce v dobrotě své 11-2kvítkům dává medu sklady, 11-3by včeliček drobné sestry 11-4v úlech nepomřely hlady. 12-1Tak rozjímá bílý jetel, 12-2až mu sen se v oči vkrádá – 12-3a skřivan, jenž na mez sletěl, 12-4na zejtří si píseň skládá.

Kniha Básně (1874)
Autor Alois Vojtěch Šmilovský