IX. Na stromě našem sveřepí a tyje

Václav Šolc

Na stromě našem sveřepí a tyje tak mnohý pahejl bez květů a plodu, jenž nahou vzrostu svého neúrodu šumného listu bídným šatem kryje. V něm k zkáze kmenu živná šťáva hnije, a když pak zdárných větví ve provodu na topor zbujněl biřického rodu v žoldnéřské ruce naše srdce bije. Nuž pozor, národa vy zahradníci! je dlužno, aby zkázu nevzal strom, přiložit tu tam pádnou sekeřici. Nač čekat teprv, až ta vzejde bouře, kdy pahejl od kmenu odděliv hrom jej ohněm spálí smrdutého kouře.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

590. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Náš sbor, toť pestrá směsice, ( Starý Švejda)
  2. Za Michalem Hórnikem. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sblížení kontrastů. (Ferdinand Písecký)
  4. KOSAŘ. (Eliška Krásnohorská)
  5. Sláva. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Arnold Winkelried. (Jan Evangelista Nečas)
  7. Povaze Žižkově. (Antonín Koukl)
  8. Zrady msta. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. U okna sedím, hledím ven, (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. Naše zbraně. (Svatopluk Čech)