Kůň a hříbátko.

Václav Svatopluk Štulc

Poskoč si jen, ty hříbátko roztomilé, Jak vítr sem tam čiprně, vesele, Svoboda mine, dřív než si pomyslíš, A jak jen dorosteš, k práci se přitočíš, Starosti pak budeš věru dosti mívat: Plouhem orávati a jezdce nosívat. Vesele skákalo hříbátko to milé, A radost dělalo dobré té kobyle, Smělo si hráti i čtveračit smělo, A tak mu zrostlo silné, velké tělo. Po letech ale měli jste viděti, S jakým to umělo vozem ujížděti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

106. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  2. Abonentka. (Bohdan Kaminský)
  3. Cestou k moři. (František Táborský)
  4. II. Moderní. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JSOU SPOČÍTÁNI. (Josef Václav Sládek)
  6. poesie (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Kol břehů Moraviných... (František Táborský)
  8. Vosy, vosy, štípejte jen dál! (Josef Holý)
  9. HOŘKÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  10. Amfora. (Jaroslav Vrchlický)