Kůň a hříbátko.

Václav Svatopluk Štulc

Kůň a hříbátko.
Poskoč si jen, ty hříbátko roztomilé, Jak vítr sem tam čiprně, vesele, Svoboda mine, dřív než si pomyslíš, A jak jen dorosteš, k práci se přitočíš, Starosti pak budeš věru dosti mívat: Plouhem orávati a jezdce nosívat. Vesele skákalo hříbátko to milé, A radost dělalo dobré té kobyle, Smělo si hráti i čtveračit smělo, A tak mu zrostlo silné, velké tělo. Po letech ale měli jste viděti, S jakým to umělo vozem ujížděti. [93]