Labuť.

Václav Svatopluk Štulc

Labuť.
Slyšiž, ty chlapče, ty hochu tam! Nechoď mi blízko k mým mláďatám, Přestaň mi pak již tak na ně házeti; Já neublížím sic ani kuřeti; – Teď ale běž honem – sice notně zvíš, Co toho tady dnes u mě utržíš. Tu na útěk hoch se rychle dal, Neb odplaty té se strachoval. Za ním labuť kousek běžela, A ke svým pak zpátky letěla: S nimi se raději ona těšila, Než aby za klukem zlým se honila. [23]