Jehňátko.

Václav Svatopluk Štulc

Jehňátko.
Jehňátko, co si tak běduješběduješ, co je ti? J. „Ach mně se matička, bídnému jehněti, Ztratila, i nelze o ní co zvěděti.“ A ty se strachuješ, že ti tu snad Chce něco zlého někdo udělat? J. Báti se, to nevím; ne ach, to ne! Jen kdy bych již bylo u matky mé. Jak stará zaslechla smutný křik jehněčíjehněčí, Honem ze zahrady ku vrátkům přiskočí, Sotva zabečela, sotva ji slyšelo, Jehňátko s radostí na proti běželo. Běželo do honu k matince své milé I k ní se vinulo jehňátko veselé. [71]