Hošík a pejsek.

Václav Svatopluk Štulc

Hošík a pejsek.
H. PojďPojď, pejsku, pojď pak ke mně hned, A hezky zrovna se mi uč sedět. P. Ach, jsem ještě malý, a již mám k učení, Měj pak se mnou ještě trošíčku strpení! H. NeNe, psíku můj milý, jen chutě do toho, Zle to jde později, práce je s tím mnoho. Psík se učil; brzyčko hezky to chodilo; Uměl sedět zdvořile, choditi až milomilo, Do vody hluboké čiperně skákati, A co se stratilo, honem vyhledati. Hoch s radostí na psíka se díval, Ve škole i doma pilně se učíval. [43]