Ptáci a sova.

Václav Svatopluk Štulc

Ptáci a sova.
P. Ai, paní sovová, chce se jí sluníčka? Jen se nemračila tak tuze panička, Sice nám tvář tvoje moc strachu nadělá, Dnes by si poškádlit dáti se nám měla. S. O, kdyby jen bylo dnes něco temněji, Hned bych vás požrala, vy ptáci zloději! I hráli ptáčkové; sovy osamnělé Ptáčátko jedno se optalo nesměle: „Co je titi, sovičko, žes celá strápena, A tvoje tvář je tak tuze zamračena?“ Tu sova odpoví dobrému ptáčkovi: „Mrzí mne veselí vaše, vy ptáčata, Mrzí mne den celý sluneční záře ta, Zlobí mne, kdy na mně někdo zaštěbetá.“ [27]