Labutě.

Václav Svatopluk Štulc

Labutě.
Labutě vy milé, nač tiše pospolu Plavete semotam nahoru i dolů? L. Neumíme zpívati, Neumíme skákati; Proto naše radost jediná to jest: Vždycky jen tak tiše pospolu si vést. Labutě! aj věru dobře děláte, To ono já umím, jak samy znáteznáte, Zpívat i skákati, nad to cos jiného, Předce potěšení neměl bych žádného, Kdy bych jen samoten měl to činívat, S bratry, a s sestrami nesměje bývat. [77]