Dítko a vlašťovička.

Václav Svatopluk Štulc

Dítko a vlašťovička.
D. Vlašťovičko aj ty rozmilá! Ty jsi se k nám zas vrátila. Pověz mi pak, odkud ty to víš, Že jaro zas tu máme již? V. Řek’ mi to v daleké zemi tam Pán Bůh sám. Přes hory, přes doly poslal mě zase k vám. A že přiletěla v tento kraj, Neošidila se; nastal máj. Sníh se rozplynul, slunéčko svítilo A much se hejno tu i tam hemžilo, Vlašťovice hladu ni nouze nepoznala, I sobě i mladým dost mušek nachytala. [73]