XVIII Den smutný byl, já ještě smutnější.

Viktor Dyk

Den smutný byl, já ještě smutnější. „Ó, Pane, dej nám chléb náš vezdejší!“ I vstává bázeň zvolna v duši mé, jak do oken nám fičí vítr ostrý; pod nízkým stropem my se plížíme ve sklepeních, kde bělají se kostry. Z úsměvů našich morový jde puch (jak prohnile to voní staré stěny!). I našich hříchů umdlel zvolna kruh a naše ctnosti dávno otráveny. I vstává bázeň zvolna v duši mé o denní chléb, jenž posílí a sytí; o radosti, již vítat nevíme, o mládí mé a touhy plné žití. Hodovat?! Ne už! Jenom prostý chléb v dusivém prací každodenních kouři. A každého dne prudký srdce tep a každého dne k posilnění bouři. Dny mrtvé však, já právě takový. Pod nízkým stropem zle se hladoví.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

392. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  2. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  3. JARO NA VYŠEHRADĚ. (Adolf Červinka)
  4. NA MOSTĚ. (Pavla Maternová)
  5. Bílý holub. (Jaroslav Vrchlický)
  6. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  7. V TEN SMUTNÝ ZIMNÍ DEN... (Viktor Dyk)
  8. ŽNĚ (Rudolf Medek)
  9. ***   Dovolte krátkou zpověď z dávných hříchů: (Vladimír Houdek)
  10. UMDLENÝ, POLOVYSPALÝ... (Viktor Dyk)