XXIII Vše smysl má, co těší, zabolí.

Viktor Dyk

Vše smysl má, co těší, zabolí. – Hřích? Autorita jakás neznámá? Kdos volal smutně v hloubi údolí. Jsem Echo. Smutná slova má. A každý tvor má svoji Nemesis a svoji smrt, když přijde hodina. Nezajde vše, co bouřívalo kdys. – Jsem Echo? Bože, kdo to vzpomíná?! A slova říká démon. Znáš přec sny. Prchnout chceš. Stojíš nehybný. Ten akcent! Oh! Tvá vlastní slova též! Zakrýváš uši. Nemůžeš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

339. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dokonánoť jest! (Jan Pelíšek)
  2. ROZHODNÝ OKAMŽIK (Jiří Mahen)
  3. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  4. XIV. Eloi, Eloi, Lamma Sabaktani. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  6. XXIX. Celého křesťanstva veškeré zvony (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jsou okamžiky... (Jan Ježek)
  8. PRAPORY NAD PRAHOU. (František Kvapil)
  9. VERŠE SAMOTÁŘE. (Emanuel Čenkov)
  10. XV. (Karel Sabina)