XXXVII Z legendy staré – a přec mladistvé –

Viktor Dyk

XXXVII
Z legendy staré – a přec mladistvé –
Z legendy staré – a přec mladistvé –
motivy dva mou duši jaly: Sentimentálních očí dvé, jež nekonečno milovaly.
Pro svatost příliš vznícená, pro lásku ale příliš svatá, já vidím mladá ramena po nekonečnu rozepjatá. Rozpjaty ruce, hoří zrak. V tvarech ni gestech blaha není. Cos čeká v dálce: slunce? mrak? – Cítím jen volné kamenění! 59