MĚSTEČKO.

Karel Babánek

Luk zeleň, zahrady, tam městečko se zjeví, z dob dávno minulých jak zkamenělý zjev, jak v kouzlo pohádky a ticho zakleté je – ven vyjít ze brány skřivánčí vábí zpěv. Silnice s topoly se z kraje k městu blíží. Zasténá ze dřeva sroubený k bráně most nad mělkým příkopem zarostlým spletí křovin, pne brečtan po zdi se a ku oknům až vzrost! A měšťan v podvečer si klidný vyjde branou, jde krokem pomalým alejí s topoly, když slunce odleskem posledním oka vzplanou, a vánek přeběhl jak vlna po poli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

319. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PLAČÍCÍ FONTANA. (František Serafínský Procházka)
  2. PASTORALE (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ve vězení. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. XVII. Hudby přitlumené zvuky (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hudba ohně. (Alfons Breska)
  6. ZPĚVAČCE (Antonín Sova)
  7. Duma po slunce západu. (Adolf Heyduk)
  8. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  9. U DIVADLA V MEININGÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. NALADĚNÍ. (Jaroslav Vrchlický)