MĚSTEČKO.

Karel Babánek

MĚSTEČKO.
Luk zeleň, zahrady, tam městečko se zjeví, z dob dávno minulých jak zkamenělý zjev, jak v kouzlo pohádky a ticho zakleté je – ven vyjít ze brány skřivánčí vábí zpěv. Silnice s topoly se z kraje k městu blíží. Zasténá ze dřeva sroubený k bráně most nad mělkým příkopem zarostlým spletí křovin, pne brečtan po zdi se a ku oknům až vzrost! A měšťan v podvečer si klidný vyjde branou, jde krokem pomalým alejí s topoly, když slunce odleskem posledním oka vzplanou, a vánek přeběhl jak vlna po poli. 49