U CESTY.

Karel Babánek

U CESTY.
Svah zelený se mírně k cestě sklání, dech cítit obilí a hořkou vůni trávy, mák rudě zahořel a písní hmyzu jak struna kovová se zachvívá vzduch žhavý. Na svahu u cesty spí vojín mladý a zapomenut v místě osamělém. Svah celý zkvetlý je a šípkový keř růží se květem nachýlil nad bledým jeho čelem. Spí v svahu rozkvetlém, krev prýští z jeho rány, proud světla svítí v tvář, zní ptáků píseň plesná, vzduch písní vášnivou se rozezvučel léta, však jeho nevzbudí nic tichého už ze sna. Únor 1915
73