NEVÁHEJ...

Karel Babánek

NEVÁHEJ...
Je dílo neskončeno, nedosněn je sen a nechce čekat sese, až noc se změní v den. A vše už bylo tu a vše se vrací znova – čas vším už pohrdnout, odejít beze slova. Až k tobě vtíravě zní hlasy lidské vřavy, a život holá poušť a jako žalář tmavý. V svém klíně nový klam a hořké dary chová den každý znovu zas a každá chvíle nová. Neváhej, vteřina, hle, prchá za vteřinou, slyš křik těch vítězný, kdo brodili se špínou, neb jejich tento svět, jim štědře země rodí, a těžké kořisti jsou pirátské jich lodi. 36