ODKUD A KAM?

Karel Babánek

ODKUD A KAM?
Písně se tratí do kraje z vlaků. Dunějí kola. Odkud a kam? – Neklidné zraky ještě se ptají: Skutečnost? Sen to? Pouhý či klam? V poledním žáru na polích hoří rudé tam máky krvavě tak. Do tváří vítr údery bije vyplašený jak křídloma pták. Dunějí kola, ujíždí vlaky. Střídá se scenerie. Do polí ke vsím, k obzorům v dáli ulétá tesklivě zrak. Ujíždí vlaky. U strážných domků zahrádky malé tak jako dlaň. Supí stroj. Kouř se po polích válí. – Skutečnost? Sen to? Klid sobě chraň! V zahrádce záhon pestří se květů. Střídá se scenerie. Na polích ticho, po kraji leží, dunící vlaky rozruší je. Do kraje z vlaku písně se tratí, ulétá tesklivě zrak – Na polích rudé zahoří máky, svítí a planou krvavě tak. 1915.
57