CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
Roky šly a přešly, mrtvé míjel čas, na poli stál tiše, zelenal se klas. Cestou podle polí,polí z jara měšťák šel, klas ten zelenavý v polích neviděl. Vlnila se pole, rostl klas a zrál, měšťák nevšímavě cestou chodil dál. Skřivan jásal v modru, pole žloutla kol, úrodu svou svážel rolník do stodol. Každým rokem pole svoje zaoral, rok co rok na poli rostl klas a zrál. Roky šly a zašlyzašly, život byl jak sen, měšťák na svém stole chléb měl každý den. 75 Roky šly a přešly, válečný byl čas, na poli stál tiše, zelenal se klas. Cestou podle polí měšťák zase šel, co hovoří klasy nyní rozuměl. Rostl klas a dozrál, měšťák cestou šel, polí dech mu náhle chlebem zavoněl. V žluté lány polí, když se zahleděl, jakby štědrou dlaň teď otevřenou zřel. Jak když vlídná slova úzkost konejší – – na rtech chvěla slova: Chléb náš vezdejší... 1915.
76