ROZHOVOR

František Gellner

Co zvolil’s, lepší není to díl. Hleď: Krása ženy, zázrak, který se narodil z mořské pěny! Krev žhne, a ruce se hledají jak ve snách. – Vidím. – Rty lačné se snoubí potají. – Nezávidím. – Tvé milé, tvé druhy, osud zlý zavál je jinam. Zda sen kdy zjev jich ti vykouzlí? – Zapomínám. – Kam toužíš? – Nezapustil jsem kořenů nikam. – Máš pravdu, na světě nad rodnou zem přec není! – Zvykám. – Snahy, sny, sliby mladých tvých let, škoda jich vskutku... Jen abys nevolal dobu tu zpět kdys v pozdním smutku! – Buď zcela klidno, srdce mé! Jak znavení hosti, tak spolu v temnoty půjdeme, bez lítosti. –

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

619. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MODERNÍ ŽALM. (Jaroslav Vrchlický)
  2. III. Rty mé se nikdy neotevrou k lání, (Antonín Macek)
  3. I. „Jehož jsi, Panno, počala!“ (Xaver Dvořák)
  4. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  5. AŽ POTOM SNAD... (Karel Hugo Hilar)
  6. 42. Nedbání. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. SVATEBNÍ CESTA. (Antonín Klášterský)
  8. Volnosť. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PROLOG. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DRAHÝM DĚTEM (Jaroslav Vrchlický)