SALOME.

František Odvalil

Sotva již může tragičtěj věc býti skoncována, nežli když taká Salome o hlavu připraví Jana. Byl jeden Honzaskoro Jan, bez kompromisu vždycky. na vsi, nebo ve městě, ved život poustevnický. A nechytračil, nešplhal, jen v budoucno se díval, ( z garderoby velbloudí havelok mu jen zbýval.) Na lesní med v době sic mu žoldy nestačily, však z kobylky přec na večer buřtíček býval milý. – Nu, žil a snil, vše byl by dal za ideál svůj český (pardon! chci raděj držet se biblické mluvy hezky!) Tož také jinou postavu již na papír zde nesu: Heroda, který připlet se sem z idumejských lesů. Človíček věru líbezný: jiskry se z očí trousí, huba jak meč, a kolem jak pikový král fousy. A Sokol! – říct chci Makabej! (zas mi se pletou ta jména!) ženatoť Judit! A pravý kroj jejich Salomena. Byly to chvíle nadšení, pro národ zápal mladý, a Honza byl by budoval na lidech těch své hrady. Tož nevímnechci zaplétat Jana do věcí marných však Honza, zdá se, utonul v Salome kukadlech žárných. To ještě zlé by nebylo, není co na to říci! Jeť krásné, mít pro ideál vtělenou Beatrici. Však tu jak bouře žene se světová velmoc nová, a Judskem též vlá vítězně již tóga šarlatová. Tu Herodes se přebarvil a přes noc purpur natáh, a pacholků a trabantů měl ihned houfy v patách. věstník vládní v pravici a nadmuv tvář jak dudy, tiskne své druhy bývalé Herodes, tetrarcha rudý. A ženskéjako sfantěné frygické nosí čapky. Tak radikální! Běda však, kdo nelíbe jim tlapky! Ó, Jene, Honzo, v poušti sníš? Teď do svědomí hřímej, a popleteným horalům to bělmo s očí snímej! A řeknico však? Co ty díš? Herodes se ti jen směje. Kdo poštval ženy zbujnělé, s tím zle se, brachu, děje! Herodesten cpe bažanty a pivečko si loká; a zatančí-li Salome, tu jako tetřev toká. A kdyby chtěla celý svět, zvůle ta je dána. – Nu, ona mnoho nežádá: zatím jen zhubila Jana. Ó, Jene, Honzo, hrdino, co je teď po tvé práci, když srdcechci říct, hlava tvá v rukou vykrvácí? – – Ba, sotva může tragičtěj věc býti skoncována, nežli, když taká Salome o hlavu připraví Jana.

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

82. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BYL KDYS JEDEN VŮL... (František Odvalil)
  2. Valašské chaloupky. (Josef Kalus)
  3. Vzpomínka. (Ferdinand Tomek)
  4. DRÁB. (Jan Opolský)
  5. Hračky. (Karel Babánek)
  6. Sídlo štěstí. (Hynek Grunert)
  7. DVĚ MATKY. (František Odvalil)
  8. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  9. Paesano vedle chatky ( H. Uden)
  10. Márinka. (Adolf Heyduk)