SALOME.
Sotva již může tragičtěj
věc býti skoncována,
nežli když taká Salome
o hlavu připraví Jana.
Byl jeden Honza – skoro Jan,
bez kompromisu vždycky.
Ať na vsi, nebo ve městě,
ved život poustevnický.
A nechytračil, nešplhal,
jen v budoucno se díval,
(až z garderoby velbloudí
havelok mu jen zbýval.)
Na lesní med v té době sic
mu žoldy nestačily,
však z kobylky přec na večer
buřtíček býval milý. –
Nu, žil a snil, vše byl by dal
za ideál svůj český –
(pardon! chci raděj držet se
biblické mluvy hezky!)
107
Tož také jinou postavu
již na papír zde nesu:
Heroda, který připlet se
sem z idumejských lesů.
Človíček věru líbezný:
jiskry se z očí trousí,
huba jak meč, a kolem ní
jak pikový král fousy.
A Sokol! – říct chci Makabej!
(zas mi se pletou ta jména!)
žena – toť Judit! A pravý kroj
má jejich Salomena.
Byly to chvíle nadšení,
pro národ zápal mladý,
a Honza byl by budoval
na lidech těch své hrady.
Tož nevím – nechci zaplétat
Jana do věcí marných –
však Honza, zdá se, utonul
v Salome kukadlech žárných.
To ještě zlé by nebylo,
není co na to říci!
Jeť krásné, mít pro ideál
vtělenou Beatrici.
108
Však tu jak bouře žene se
světová velmoc nová,
a Judskem též vlá vítězně
již tóga šarlatová.
Tu Herodes se přebarvil
a přes noc purpur natáh,
a pacholků a trabantů
měl ihned houfy v patách.
Má věstník vládní v pravici
a nadmuv tvář jak dudy,
tiskne své druhy bývalé
Herodes, tetrarcha rudý.
A ženské – jako sfantěné
frygické nosí čapky.
Tak radikální! Běda však,
kdo nelíbe jim tlapky!
Ó, Jene, Honzo, v poušti sníš?
Teď do svědomí hřímej,
a popleteným horalům
to bělmo s očí snímej!
A řekni – co však? Co ty díš?
Herodes se ti jen směje.
Kdo poštval ženy zbujnělé,
s tím zle se, brachu, děje!
109
Herodes – ten cpe bažanty
a pivečko si loká;
a zatančí-li SalomeSalome,
tu jako tetřev toká.
A kdyby chtěla celý svět,
jí zvůle ta je dána. –
Nu, ona mnoho nežádá:
zatím jen zhubila Jana.
Ó, Jene, Honzo, hrdino,
co je teď po tvé práci,
když srdce – chci říct, hlava tvá
jí v rukou vykrvácí? – –
Ba, sotva může tragičtěj
věc býti skoncována,
nežli, když taká Salome
o hlavu připraví Jana.
110