ŽELEZNÝ HRAD.

František Odvalil

ŽELEZNÝ HRAD.
Chtěli jste jej stavět pořád dál a dál, půdorys vám pod rukama pořád rozrůstal. Pěkně, feudálně, zámek veliký: sály, věže, hladomorny, psinec s pudlíky. Byl tam taky jeden, šedivý a něm. Řekli: Kuš a lež a počkej, až si zapísknem. Mnoho manů uvnitř v zbrani stálo již; jiným z venku aspoň ruku přimkla mostní mříž. Těžko jednou rukou bít do takých vrat; ale jednou rukou možno cihly přidávat. 32 Lacino se staví. Roste, roste tak. Snad vám, páni, neporoste až tam do oblak? Zastavte zem celou kasematami; báně nebes železnou buď klenbou nad námi. Ale, pozor, páni, kov ten rezaví! Aby vám to nepadlo kdys celé na hlavy. Proč pak začal vrčet pudl šedavý? Pro věčnost se přece, páni, takhle nestaví! Jinde, jinde roste oddanost i vzdor: od srdce lze ozdravěti, srdcem člověk chor. – 33
Básně v knize Co v duši zaléhalo:
  1. Pousteven v širých lesích již není.
  2. MÍR A VOJNA.
  3. ŽELEZNÝ HRAD.
  4. SMUTNÉ MANŽELSTVÍ.
  5. BOHA NENÍ.
  6. BUKOLIKON EX ANNO 1917.
  7. LOUČENÍ ZVONŮ.
  8. BOŽETĚCHU!
  9. PEČENÍ CHLEBA.
  10. KRÁLOVSTVÍ SRDCE.
  11. PRAPORY.
  12. LÍPA.
  13. DVĚ MATKY.
  14. HOLUBI.
  15. BRATŘE!
  16. DOBRODRUŽSTVÍ STARÉHO JONÁŠOVA.
  17. CO CHCEŠ TU, KRISTE, MEZI NÁMI?
  18. HABAKUK.
  19. SALOME.
  20. JOSEF V ŽALÁŘI.
  21. POHÁDKA O PANENCE, JABLONI A PEJSKU.
  22. TOHLE NEMÁ ANI NÁPISU.
  23. KOSTKY.
  24. ETYMON.
  25. HANÁCKÝ ŽIŽKA.