Vzpomínka.

Ferdinand Tomek

Před hospodou zastavili kramáři se s křikem; chudí koníci dva bílí stojí před vozíkem Pohled na ně zabolí tě: jsou jen kosť a kůže, že jim žebra každé dítě spočítati může Stojí, jak by vzpomínali, kterak se jim vedlo, dokud ještě nosívali na svém hřbetě sedlo... Jednou za krásného rána ubíhali k lesu; jeden nesl svého pána, druhý baronessu. V lesním šeru v krátké době, v nestřežené chvíli, mladí lidé trochu k sobě blíž se naklonili. Kterak asi oba ruče v zanícení zchladli, když tu místo do náruče s koně na zem spadli! Koně, kteří navrátili s prázdnými se sedly, za trest podle noty sbili a pak na trh vedli Těžce krutou ránu nesli, jíž je ranil osud; však těch plných panských jeslí vzpomínají dosud.

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

241. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Legenda. (Emanuel Miřiovský)
  2. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  3. DVĚ MATKY. (František Odvalil)
  4. Růže s poupátkem. (Matěj Anastazia Šimáček)
  5. Hračky. (Karel Babánek)
  6. PANÍ MARII L. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Valašské chaloupky. (Josef Kalus)
  8. SALOME. (František Odvalil)
  9. Ballada dětská. (Jan Neruda)
  10. Dies irae... (Augustin Eugen Mužík)