MÁKY

František Odvalil

Čemusi říká se, máky že zkvetly... A náhle přijdou někdy ty deště, opadne záhy šarlatný květ – Z makovic holých a nezralých ještě opium možno vyrábět. Čemusi říká se, máky že zkvetly... Tak už to chodí. Co možno tu svésti. Zahořkle stáhneš nervosní ret. V dýmky kouř hledíš, jak spřádá své zvěsti, neb, chceš-li, ve kouř cigaret. Čemusi říká se, máky že zkvetly... V dýmu jsi viděl – přelud snad zraku – břichatý čert do dýmky si cpal dušičky samé – holátka máku – a moc se při tom nachechtal. Čemusi říká se, máky že zkvetly... Co jenom as v tom opiu mají? Vrací se v kouři květů těch sen? Dušičky hoří? Co v dýmu se tají, že čert jest tím tak potěšen? – Čemusi říká se, máky že zkvetly...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

781. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  2. Čekám. (Xaver Dvořák)
  3. Sekáčova píseň. (Antonín Klášterský)
  4. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  5. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  6. KVĚTY (Otakar Theer)
  7. Zapadlým básníkům. (Antonín Klášterský)
  8. XVII. Dne stále míň a stále více chladu, (Adolf Heyduk)
  9. Selské písničky. (Josef František Karas)
  10. TICHÉ ŠTĚSTÍ. (František Serafínský Procházka)