LISTOPAD

František Odvalil

Tma v nekonečno širé zeje a kolem samé nic – je hříšná duše bez naděje, a z jejich šachovnic figurka po figurce mizí. Mé které byly? Které cizí? – Které jsou bílé jako touhy a které výčitkami černé? Co na tom dnes? jen cvakot pouhý – a sklouznou v hloubky nedoberné. Dnes duch již po nich nezasteskne. Jen chladně, slepě dál se leskne ta plocha černých, bílých polí – Však věřte, drahá, přec jen bolí, když výsměšně v sluch zahlaholí: „Šach královně!“ – To vzal tu mou? s ilusí bílou korunou?

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

453. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANEMONE NARCISSIFLORA. (Antonín Klášterský)
  2. Večerní Ave! (Karel Babánek)
  3. 39. (S Bohem.) (Josef Kuchař)
  4. Zimní krajina. (Josef Kuchař)
  5. SNĚŽIVÝ VEČER. (Emanuel Čenkov)
  6. BOSÁ KNĚŽNA (Alfons Breska)
  7. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  8. Zasněženo. (Adolf Heyduk)
  9. TY NEVÍŠ... (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)