Vždy v hvozdy...

Viktor Dyk

Vždy v hvozdy...
Vždy v hvozdy hledím, tam, kde cesta mizí, vždy v hvozdy hledím temně pějící. Čas setbu svoji zasévá zde, sklízí, však nevýzkumně hledí k měsíci. Vždy v srdce hledím, které píseň zpívá, a v minulost kde mění dnešek mžik. A píseň zní, a bledý měsíc kývá a v taje srdce nikdo nepronik’. Psáno 7. dubna 1895.