V gymnasiu

Viktor Dyk

V gymnasiu
Překrásnou máme vyhlídku na střechy pražských domů. Při ní svou předu povídku a sám se směji tomu. Melancholicky leží tu komíny, střechy, věže. Roj rýmů zvoní z úkrytu, sen letí bez otěže. Melancholicky leží tu obloha kouřem šedá a v dálky tmavém úkrytu tvář něčí srdce hledá. 5