V gymnasiu

Viktor Dyk

Překrásnou máme vyhlídku na střechy pražských domů. Při ní svou předu povídku a sám se směji tomu. Melancholicky leží tu komíny, střechy, věže. Roj rýmů zvoní z úkrytu, sen letí bez otěže. Melancholicky leží tu obloha kouřem šedá a v dálky tmavém úkrytu tvář něčí srdce hledá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

458. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)
  2. 1621. (Josef Václav Sládek)
  3. DVA VĚKY. (Antonín Klášterský)
  4. NA NÁBŘEŽÍ. (Antonín Klášterský)
  5. VÝHLED Z DÍLNY BÁSNÍKOVY. (Emanuel Čenkov)
  6. X. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Praze. (Antonín Sova)
  8. Na Hostýně. (František Táborský)
  9. POHÁDKA STARÉ ZAHRADY (Antonín Klášterský)
  10. Květnová reverie. (Antonín Sova)