III Rci, jenž dlíš tu smuten v teskném rozechvění,

Rudolf Medek

Rci, jenž dlíš tu smuten v teskném rozechvění, jaká hudba ztichlá ve tvém srdci hraje? Velkým jasem smíru tvoje čelo plaje, ale beze stesku tvoje oko není – – – Samoty klid sladký v zářném opojení vůni minulosti kol tvé hlavy vlaje, v ústech snů květ žhavý v horečný plod zraje, ale duch tvůj zchmuřen rmutem zlým se pění. V přítmí osamělý přízrak tichý vstává, serafickou hudbou slova jeho lkavá mluví k tvému srdci – jež jich nepoznává? Zádumčivý vítr bytostí mou vane: ne, to štěstí chvíle, v domě mém jež stane, navždy zhltí touha, k věčnosti jež plane!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

404. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod topoly. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. NA VALČÍK Z ,EUGENIJE ONĚGINA’: (Roman Hašek)
  4. Tažní ptáci. (Augustin Eugen Mužík)
  5. NAŠI MRTVÍ. (Antonín Klášterský)
  6. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. *   Tu hudbu noci, jíž jsme naslouchali, (Otakar Auředníček)
  8. ČERVEN (Josef Holý)
  9. ZA ODLÉTLÝM SNEM. (Alois Škampa)
  10. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)