Bludný Holanďan

Rudolf Medek

Já nejsem Bludný Holanďan, jsem zbloudilé, zpozdilé české srdce. Jako pes po stopě nejmilejší dal jsem se v let v celičký svět. Dnes není, co bylo včera... Nejsem ten, který jsem býval. A jako kdysi, zas miluji šera. Rád bych jen věrněji zpíval. Věrněji, prostěji... snad to zpěv není, snad je to veliké poblouznění. Mnoho jsem ran viděl, dal jsem i přijal, teď však vím, co je to utrpení. Silák jsem býval, dnes však jsem silnější. Nechci se bránit utrpení. I když jsem hrubým jen mužem zůstal, tuším, kde cesta je k vykoupení. Po zuby ozbrojen vstoupil jsem kdysi do milé české země. Teď v náručí, na tváři tvář, držím dítě, jež s nebes sstoupilo ke mně.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

426. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poslední píseň. (Julius Alois Koráb)
  2. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  3. Suspiria. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MRTVO V DUŠI. (František Taufer)
  5. ROMANCE. (Antonín Klášterský)
  6. None (Viktor Dyk)
  7. Intermezzo. ( K. Egor)
  8. KNIHA. (Jan Červenka)
  9. VÍLY. (František Soldan)
  10. Den (Stanislav Kostka Neumann)