LÁSKA A ŠTĚSTÍ.

Josef Kubelka

Jak žebravým fakirům životem v před nám souzeno věčně se bráti, a ždáme, kdy srdce nám prokřehlo v led, zas u krbu lásky je zhřáti. A mníme v ní dosíci nejdražší skvost, jímž královské žezlo kdy plálo – – té lásky je pro chvilku rozkoše dost, však pro štěstí přece jen málo...

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

427. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 25. Dávno jsme již, mládí mého druhu, (František Sušil)
  2. I. Dokud dětinství nám ještě srdce krylo, (Josef Václav Frič)
  3. Ty, půdo česká. (Růžena Jesenská)
  4. VLÍDNÉ KRČMÁŘKY. (Adolf Heyduk)
  5. ZA HROB. (Karel Václav Rais)
  6. Když volným tokem krev se ztrácí... (Adolf Brabec)
  7. LÍPA. (František Odvalil)
  8. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  9. Čekanka. (Rudolf Pokorný)
  10. XV. (Rudolf Pokorný)