25. Dávno jsme již, mládí mého druhu,

František Sušil

Dávno jsme již, mládí mého druhu, Zapomněli svého pohledu; Vítr sladkou naši besedu Zavál dávno do nevlídných luhů. Kdo zas vzklene dávnou přízně duhu? Kdo zas vzkřísí oheň z podledu? Kdo zas v růži změní lebedu? Kdo tok lásky vzvede v zašlou struhu? Půl sta let již uplynulo skoro, Co nás různo dala ruka Páně; V líhách lásky vzrostlo mechu sporo. Padlo slunko za mhlokryté stráně, Nach-liž zoře již si dráhu klestí, Jenž vzchod nový lásce blahověstí?

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

299. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÍPA. (František Odvalil)
  2. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  3. Písně! (Rudolf Pokorný)
  4. XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly, (Karel Babánek)
  5. I. Dokud dětinství nám ještě srdce krylo, (Josef Václav Frič)
  6. LÁSKA A ŠTĚSTÍ. (Josef Kubelka)
  7. Probuzení. (František Cajthaml-Liberté)
  8. XXIX. Ach, což si panenky teskně žalovaly, (Josef Kubelka)
  9. Společenská. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. Růže na Kriváni. (Josef Václav Frič)