Probuzení.

František Cajthaml-Liberté

Když jara dech přírodu dřímající v rej života rozmanitý vzruší, budí se robci, celé věky spící, jimž vroucí touhy šlehají duší. Kolem nich tvorstvo v květu mladé síly hlučně pučí a radostí jásá; a že oni dosud jen šíj chýlili v zoufalosti, srdce jejich drásá. A ještě musí chýliti ji dále, však dlouho ne – dnes stejný svolal cit všechny je z dolů, z dílen, k zkoušce malé: své příští jaro sobě zobrazit. A miliony bledých sester, bratří, stejně zjařmených u všech národů, k stejnému cíli vzájemně se bratří: vydobýt práci – sobě svobodu. Tož vítej, Máji! Odleskem jsi příští vesny, k níž zrak v naději zvedáme. Až led poroby zcela se roztříští, my v novém jaru též zaplesáme!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

344. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÍPA. (František Odvalil)
  2. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  3. * * * A stokrát sobě děls: Je třeba peruť svázat, (Karel Nejč)
  4. Společenská. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. XXXIX. Jak spanilé to sourozenky, (Vítězslav Hálek)
  6. 25. Dávno jsme již, mládí mého druhu, (František Sušil)
  7. Růže na Kriváni. (Josef Václav Frič)
  8. XXIX. Ach, což si panenky teskně žalovaly, (Josef Kubelka)
  9. 104. Tu sem někdy první cítil radost, (Jan Kollár)
  10. Za dědinou stará jíva... (Adolf Heyduk)