XXIX. Ach, což si panenky teskně žalovaly,

Josef Kubelka

Ach, což si panenky teskně žalovaly, že nyní mládenci v lásce nejsou stálí, že věrnosť děvčete na trní rozkvete, rozkvete – šuhaji vody nezakalí; neb láska šuhaje rozplyne, roztaje jako sníh březnový vzácný, netrvalý: sliby jen zaseje, vítr je rozvěje a smutná panenka klidí samé žaly.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

183. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  2. Probuzení. (František Cajthaml-Liberté)
  3. 25. Dávno jsme již, mládí mého druhu, (František Sušil)
  4. BEZ HOCHA. (Adolf Heyduk)
  5. LÍPA. (František Odvalil)
  6. Na Květnou neděli. (Rudolf Pokorný)
  7. Růže na Kriváni. (Josef Václav Frič)
  8. XV. (Rudolf Pokorný)
  9. Nuž, tedy proudem z ňader ven, (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)