PÍSEŇ ŽIVOTA.

Otokar Fischer

Je zrcadlící noc a tiché světy planou nad touto zemí zbožňovanou. Má živá řeka bdí a z hloubi toku dýchá; je plna hvězd a nepospíchá. Jdou jasné vteřiny, jdou ve slavnostním kole: nahoře věčnost, věčnost dole.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

147. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jitro. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SRDCE (Josef Holý)
  3. Prosba. (Ferdinand Tomek)
  4. ZORA. (Augustin Eugen Mužík)
  5. NOC SVATOJANSKÁ. (Karel Babánek)
  6. Veselo venku, veselo v městě, (Josef Holý)
  7. HNĚV. (Jan Opolský)
  8. TAK DÁVNO JIŽ. (Josef Václav Sládek)
  9. NA VSI. (Antonín Sova)
  10. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)