HNĚV.

Jan Opolský

Zapadlo v černu slabé pastorale a ošuměla vrba sudička, dva vytřeštila ptáky nevyspalé a sotva je už v tu noc uhýčká. Podzemní řeka před slavnými svátky dnes vyšla s pláčem nad své balvany, víc nevrátí se propadlištěm zpátky, je z ráje svého člověk vyhnaný! Kmen černoboký, horám odcizený jak mrtvý hlídač v prostřed proudů plul a měsíc ve vodě jak obraz tiché ženy jej líbal zoufale, však on se nepohnul. Ah, on se nehýbá a jenom ruce smáčí – do plných proudů ruce přeťaté... Čeřeny kalné ve zmítavém pláči jej vrhají do noci naváté...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

224. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA VSI. (Antonín Sova)
  2. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  3. Noční cestování. (Josef Wenzig)
  4. ROZCESTÍ (Viktor Dyk)
  5. Milovníci čistoty (Petr Křička)
  6. Stará postel pod nebesy (Josef Holý)
  7. NOC SVATOJANSKÁ. (Karel Babánek)
  8. XXVIII. Odbytý. (František Serafínský Procházka)
  9. ROMÁN DVOU KAPEK. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. U OHNIŠTĚ (Stanislav Kostka Neumann)