DO DNŮ NEPOHODY

Otokar Fischer

Když tento zeměpás, dřív mírný podzimně jarní dech, nás pozavírá do mučírny a řádí v tupostech; když jih a sever záštím křiví svou neurvalou tvář a život náš, kdys položivý, zas tuhne na žalář; v bolavý nerv když zasekne se zběsilý štěkot psí, sychravá mha se v spáncích třese a s nebes mdloba mží – co zbývá, s línou beznadějí když střemhlav páří se žal? Kousnout se do rtů, až krvácejí, svou sudbu znát i posedlost její a sloužit dál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

795. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TULÁCI. (Karel Červinka)
  2. PODZIMNÍ DUMA. (František Kvapil)
  3. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  4. Tucha probuzení. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XVII. Elegie. (Josef Svatopluk Machar)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  8. POZDRAV (Otokar Fischer)
  9. STESK V LESE. (Adolf Heyduk)
  10. Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)