V ZÁTOCE

Otokar Fischer

Královno moře v popelavém hávu, kde bytuješ, duch kast se prolíná. Tvým hradbám vstříc, jež zašlou znají slávu, pach stoupá z uliček a rybina; tvé nejvzdušnější sloupky hlásat mohou, že barvou šlechtictví šeď smutku je a dole šička na ztepilých nohou jde s úsměvem, jenž tolik slibuje! Zde na balkoně nýt by měla slečna, tam s kazatelny bouřit moh by mnich, a jsou to vidiny, půl z neskutečna, půl z dálek zapadlých a neplodných. Jsou prudší vichry, jež teď městy dují, o nymfách nás nedojímá hra; hleď, na střechách se kočky miliskují, slyš, Tritonek se tříští nádhera – – Je omšelé mít srdce ochořelé a nežít dnem, jenž nově z jitra vznik – – Žel, nesem téžmy, krásy světitelé svůj mrtvý v duši kout, svůj Dubrovník.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

320. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. Na Bertramce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. STARÉ PRAZE. (Antonín Klášterský)
  4. ZÁŘÍ (Božena Benešová)
  5. V tom starém chrámě... (Augustin Eugen Mužík)
  6. TICHÁ ULICE. (Antonín Klášterský)
  7. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  8. MLHY NAD VLTAVOU (Xaver Dvořák)
  9. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  10. JAKO ŽENA. (Pavla Maternová)