SMRT ZPÍVÁ
Ten z dálky svist, jenž nově ranit zná,
se zabod v srdce nezahojené.
Smrt, víříc listím, jeseň větrná,
z nás na nikoho nezapomene,
smrt zpívá v lesích nad zrcadlem vod,
jde táhlý šum, jenž nezaburácí,
a srdce, v něž jen hloub se vssává hrot,
zní božstvím strun, než dovykrvácí.
67
OBSAH
[69]
PÍSEŇ9
U SPLAVU10
KDYŽ NEŠLO JARO12
DO DNŮ NEPOHODY13
MELODIE14
DĚTSKÁ15
DOMŮ16
V PŘÍRODĚ18
KRAJINA19
HISTORIK20
NA POBŘEŽÍ21
SETKÁNÍ22
ZÁTIŠÍ23
SLUCH A ZRAK24
KÁMEN MLUVÍ25
CHVILKY A VĚČNOST26
V ZÁTOCE27
STAROZÁKONÍKŮM29
NA ZŘÍCENINÁCH30
POHŘEBIŠTĚ32
DAIMÓN34
LOUČENÍ S JIHEM35
LOUČENÍ DOMA36
STROM37
PÍSEŇ38
V SNĚHU39
PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ40
JARO VE FLANDRECH41
ZLOMKY TRAGEDIE43
Pověz, duše...43
Přítmí45
Pomsta47
Moderní legenda50
POSEDLÍ KRÁSOU...52
Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ53
První53
Druhý55
Třetí56
Čtvrtý57
ÚSMĚV HOR59
DŮM60
MĚSTO61
NÁVRAT62
A STROMY ŠUMÍ...63
ZÁŘÍ64
BÁSNÍCI65
SMRT ZPÍVÁ67
[70]
POLEDNE
Napsal
Otokar Fischer
Graficky upravil
Eduard Milén
Vytiskla
Akc. mor. knihtiskárna
Polygrafie v Brně
pro firmu
Fr. Borový v Praze
1934
E: jf; 2005
[71]