SMRT ZPÍVÁ

Otokar Fischer

SMRT ZPÍVÁ
Ten z dálky svist, jenž nově ranit zná, se zabod v srdce nezahojené. Smrt, víříc listím, jeseň větrná, z nás na nikoho nezapomene, smrt zpívá v lesích nad zrcadlem vod, jde táhlý šum, jenž nezaburácí, a srdce, v něž jen hloub se vssává hrot, zní božstvím strun, než dovykrvácí. 67 OBSAH
[69] PÍSEŇ9 U SPLAVU10 KDYŽ NEŠLO JARO12 DO DNŮ NEPOHODY13 MELODIE14 DĚTSKÁ15 DOMŮ16 V PŘÍRODĚ18 KRAJINA19 HISTORIK20 NA POBŘEŽÍ21 SETKÁNÍ22 ZÁTIŠÍ23 SLUCH A ZRAK24 KÁMEN MLUVÍ25 CHVILKY A VĚČNOST26 V ZÁTOCE27 STAROZÁKONÍKŮM29 NA ZŘÍCENINÁCH30 POHŘEBIŠTĚ32 DAIMÓN34 LOUČENÍ S JIHEM35 LOUČENÍ DOMA36 STROM37 PÍSEŇ38 V SNĚHU39 PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ40 JARO VE FLANDRECH41 ZLOMKY TRAGEDIE43 Pověz, duše...43 Přítmí45 Pomsta47 Moderní legenda50 POSEDLÍ KRÁSOU...52 Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ53 První53 Druhý55 Třetí56 Čtvrtý57 ÚSMĚV HOR59 DŮM60 MĚSTO61 NÁVRAT62 A STROMY ŠUMÍ...63 ZÁŘÍ64 BÁSNÍCI65 SMRT ZPÍVÁ67
[70] POLEDNE Napsal Otokar Fischer Graficky upravil Eduard Milén Vytiskla Akc. mor. knihtiskárna Polygrafie v Brně pro firmu Fr. Borový v Praze 1934
E: jf; 2005 [71]