JARO VE FLANDRECH

Otokar Fischer

JARO VE FLANDRECH
Tvé jméno šumělo jak haluz v květu, když na mne dýchlo z bájí hrdinských. Lžou kytky na náměstí: jaro je tu, však do tváří nás vlhký šlehá sníh. Ne něhy slyším šept: spíš hatmatilku dvou kříženeckých jazyků a ras. Kde je můj národ buřičů a snílků? Jen kramáři tu kupčí zas a zas. Zde město – trh. Hle, měšťky, těžké měšci, a muži, pivem urputní. Toť lid, jenž katu smál se šaškovskými věštci a hlavu zved, když po hlavě byl bit –? 41 A je to on. Z nevzrušeného oka mu zírá šprým a bumbrlíčkův hlad. Teď skočí – neví, na kterého soka –, teď s vlastním bratrem zachce se mu rvát. Prst k nebi pozdvižen, jdou tencí popi a tlusté mnišky šustí svým frou-frou. Ba je to on: žert z pekel svých si tropí. Ba je to on, lid rajských flamendrů. Je smavé jaro na zimavém rynku a za zpěvu se prázdní Starý lev. – – Azalky kupte, bez a konvalinku, kde tekla krev! 42
Básně v knize Poledne:
  1. PÍSEŇ
  2. U SPLAVU
  3. KDYŽ NEŠLO JARO
  4. DO DNŮ NEPOHODY
  5. MELODIE
  6. DĚTSKÁ
  7. DOMŮ
  8. V PŘÍRODĚ
  9. KRAJINA
  10. HISTORIK
  11. NA POBŘEŽÍ
  12. SETKÁNÍ
  13. ZÁTIŠÍ
  14. SLUCH A ZRAK
  15. KÁMEN MLUVÍ
  16. CHVILKY A VĚČNOST
  17. V ZÁTOCE
  18. STAROZÁKONÍKŮM
  19. NA ZŘÍCENINÁCH
  20. POHŘEBIŠTĚ
  21. DAIMÓN
  22. LOUČENÍ S JIHEM
  23. LOUČENÍ DOMA
  24. STROM
  25. PÍSEŇ
  26. V SNĚHU
  27. PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ
  28. JARO VE FLANDRECH
  29. ZLOMKY TRAGEDIE
  30. POSEDLÍ KRÁSOU...
  31. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ
  32. ÚSMĚV HOR
  33. DŮM
  34. MĚSTO
  35. NÁVRAT
  36. A STROMY ŠUMÍ...
  37. ZÁŘÍ
  38. BÁSNÍCI
  39. SMRT ZPÍVÁ