KÁMEN MLUVÍ

Otokar Fischer

KÁMEN MLUVÍ
Křída nejsem a nejsem z křemene. K ozdobě sotva vám budu. Jaký jsem, tak vemte či nechte mne, hranolů shluk nebo zrůdu. V slunci jsem ležel a z moře plul. A třebaže dávno je tomu, je na mně hořkost a chutná jak sůl a duhou hrá lesk mého lomu. Po dnešním vkusu sic není můj tvar. Ani řád, jímž krystalisuji. Jsem, jaký jsem. Ať druza, ať škvár, ne po vašem: po sobě sluji. 25