BÁSNÍCI

BÁSNÍCI
Zabloudit – a nepotřísní duši bláto, kudy jdem; nad svou cestou plakat písní, plakat písní nad svým snem; padat v půlnoc, nedopadnout, k světlu vlát, už navždycky, smutkem zrát a léty mládnout, léty mládnout magicky; životem mít rozžízněny rty, že život nestačí, vonět k vínu, vábit ženy, vábit ženy nejsladší; 65 nést jak na perutech setbu, mečem znít jak andělé, myšlenek svých bílou kletbu, bílou kletbu na čele; a když duch se v slovo promít, jež jak v slunci krystal žhne, na horách se bleskem zlomit, bleskem zlomit polou dne; zasvištět jak šíp v ten chmurný, mrazně prázdný věčna vír, ale vnímat ještě z urny, ještě z urny hudbu lyr! 66