U SPLAVU

Otokar Fischer

U SPLAVU
Já tisíckrát ji slyšel, slyším ji zas a zas, a kdybych nevím kam přišel do země divokých krás, já napořád nosil bych v sobě tu píseň rodných vod, šeptá mi v půlnoční době, teď zní jak chorovod, zní ve všech jazycích světa, však pro mne jen jednu má řeč, ať louka jetelem vzkvétá, ať voní senoseč, 10 ať sníh je na hrotech jezu a puká březnový led, ať pryč se ženu a vezu, já stále slyším ji pět, tu píseň, jež v sluchu mi dříme a zpívá jak housle a zvon, tu, o níž z dětství jen víme, ten jeden, ten nejhlubší tón. 11
Básně v knize Poledne:
  1. PÍSEŇ
  2. U SPLAVU
  3. KDYŽ NEŠLO JARO
  4. DO DNŮ NEPOHODY
  5. MELODIE
  6. DĚTSKÁ
  7. DOMŮ
  8. V PŘÍRODĚ
  9. KRAJINA
  10. HISTORIK
  11. NA POBŘEŽÍ
  12. SETKÁNÍ
  13. ZÁTIŠÍ
  14. SLUCH A ZRAK
  15. KÁMEN MLUVÍ
  16. CHVILKY A VĚČNOST
  17. V ZÁTOCE
  18. STAROZÁKONÍKŮM
  19. NA ZŘÍCENINÁCH
  20. POHŘEBIŠTĚ
  21. DAIMÓN
  22. LOUČENÍ S JIHEM
  23. LOUČENÍ DOMA
  24. STROM
  25. PÍSEŇ
  26. V SNĚHU
  27. PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ
  28. JARO VE FLANDRECH
  29. ZLOMKY TRAGEDIE
  30. POSEDLÍ KRÁSOU...
  31. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ
  32. ÚSMĚV HOR
  33. DŮM
  34. MĚSTO
  35. NÁVRAT
  36. A STROMY ŠUMÍ...
  37. ZÁŘÍ
  38. BÁSNÍCI
  39. SMRT ZPÍVÁ