NA POBŘEŽÍ

Otokar Fischer

NA POBŘEŽÍ
A to je jih. Zdi oslňují bílé, kde z oleandrů sklenula se báň, ční nad modrem a zvoní campanile a před ním žebrák nastavuje dlaň; hřbet mezků naložen je otýpkami, a po čem šlapou, nedbá z tvrze lid; kde krámky jsou, tam bohů byly chrámy, hrob milujících zvědavcům je skryt, cos o Římu dí písmo polosmyté, zvou cypřiše jak v dozpívanou báj. Dnes kdyby z vln se vznesla Afrodite, má kněžno, řek bych, zdrávas! Znám ten kraj, kde svítí noc, kde dýchá sen i za dne, kde pěje mramor v souzvuku svých lyr. Zde strohá sloka jasní se a sládne. A to je jih. Mé poledne, můj mír. 21
Básně v knize Poledne:
  1. PÍSEŇ
  2. U SPLAVU
  3. KDYŽ NEŠLO JARO
  4. DO DNŮ NEPOHODY
  5. MELODIE
  6. DĚTSKÁ
  7. DOMŮ
  8. V PŘÍRODĚ
  9. KRAJINA
  10. HISTORIK
  11. NA POBŘEŽÍ
  12. SETKÁNÍ
  13. ZÁTIŠÍ
  14. SLUCH A ZRAK
  15. KÁMEN MLUVÍ
  16. CHVILKY A VĚČNOST
  17. V ZÁTOCE
  18. STAROZÁKONÍKŮM
  19. NA ZŘÍCENINÁCH
  20. POHŘEBIŠTĚ
  21. DAIMÓN
  22. LOUČENÍ S JIHEM
  23. LOUČENÍ DOMA
  24. STROM
  25. PÍSEŇ
  26. V SNĚHU
  27. PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ
  28. JARO VE FLANDRECH
  29. ZLOMKY TRAGEDIE
  30. POSEDLÍ KRÁSOU...
  31. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ
  32. ÚSMĚV HOR
  33. DŮM
  34. MĚSTO
  35. NÁVRAT
  36. A STROMY ŠUMÍ...
  37. ZÁŘÍ
  38. BÁSNÍCI
  39. SMRT ZPÍVÁ