DŮM

Otokar Fischer

DŮM
Žerď, na níž k zítřku duje vlajka, zřím, když za sluncem se dívám při západu, a v tichou jizbu-li se navracím, jdou moje okna do mrtvého sadu; prsť hřbitova je s půdou smíchána, když pro živoucí příbytek se staví, a v srdcích hořknout musí nirvana, tím jásavěj by rozkvet symbol slávy. A nahoře-li stojím, tragikou jsem províván i města toho krásou, zřím velký den... zřím chmurnost velikou, jež s ohni v mračnech šlehá nad terasou; květ hrobu v základech – blesk z povětří – tak dýcháme, chuť zmaru na jazyce, svým jdeme dnem, jenž rve a nešetří, a prostřed smrti stokrát žijem více. 60
Básně v knize Poledne:
  1. PÍSEŇ
  2. U SPLAVU
  3. KDYŽ NEŠLO JARO
  4. DO DNŮ NEPOHODY
  5. MELODIE
  6. DĚTSKÁ
  7. DOMŮ
  8. V PŘÍRODĚ
  9. KRAJINA
  10. HISTORIK
  11. NA POBŘEŽÍ
  12. SETKÁNÍ
  13. ZÁTIŠÍ
  14. SLUCH A ZRAK
  15. KÁMEN MLUVÍ
  16. CHVILKY A VĚČNOST
  17. V ZÁTOCE
  18. STAROZÁKONÍKŮM
  19. NA ZŘÍCENINÁCH
  20. POHŘEBIŠTĚ
  21. DAIMÓN
  22. LOUČENÍ S JIHEM
  23. LOUČENÍ DOMA
  24. STROM
  25. PÍSEŇ
  26. V SNĚHU
  27. PAMÁTCE BÁSNÍKOVĚ
  28. JARO VE FLANDRECH
  29. ZLOMKY TRAGEDIE
  30. POSEDLÍ KRÁSOU...
  31. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ
  32. ÚSMĚV HOR
  33. DŮM
  34. MĚSTO
  35. NÁVRAT
  36. A STROMY ŠUMÍ...
  37. ZÁŘÍ
  38. BÁSNÍCI
  39. SMRT ZPÍVÁ