JARO VE FLANDRECH

Otokar Fischer

Tvé jméno šumělo jak haluz v květu, když na mne dýchlo z bájí hrdinských. Lžou kytky na náměstí: jaro je tu, však do tváří nás vlhký šlehá sníh. Ne něhy slyším šept: spíš hatmatilku dvou kříženeckých jazyků a ras. Kde je můj národ buřičů a snílků? Jen kramáři tu kupčí zas a zas. Zde městotrh. Hle, měšťky, těžké měšci, a muži, pivem urputní. Toť lid, jenž katu smál se šaškovskými věštci a hlavu zved, když po hlavě byl bit –? A je to on. Z nevzrušeného oka mu zírá šprým a bumbrlíčkův hlad. Teď skočíneví, na kterého soka –, teď s vlastním bratrem zachce se mu rvát. Prst k nebi pozdvižen, jdou tencí popi a tlusté mnišky šustí svým frou-frou. Ba je to on: žert z pekel svých si tropí. Ba je to on, lid rajských flamendrů. Je smavé jaro na zimavém rynku a za zpěvu se prázdní Starý lev. – – Azalky kupte, bez a konvalinku, kde tekla krev!

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

235. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stesk. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  3. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  4. Loučení. (Antonín Klášterský)
  5. XII. Ach táto, tatíčku, včera jsem poznal Vás, (František Leubner)
  6. Pohřeb. (Antonín Klášterský)
  7. VIOLKA. (Josef Kalus)
  8. Břítov. (Antonín Klášterský)
  9. Po návštěvě. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Zkazky dědů duší letí (Josef Holý)